Nad památníkem padlým v první světové válce, pod stěnami až k cestě na "Turistickou chatu" na východním konci obce. Byla postavena po roce 1920 a poté opětovně upravena. Pojmenování obdržela podle Tiského rodáka Hermana Perthena, jenž se na budování cesty významně podílel.

Na cestě ke vstupu do skal Nad hřbitovem je umístěn pomník padlým v první světové válce, do Tisé se z ní nevrátilo 81 mužů. Pomník byl odhalen 8. září 1929. Po roce 1945 byl poničen a po dlouhou dobu nebyl upravován. Teprve v roce 2014 se začalo s obnovou památníku a jeho okolí. V letech 2014 -2016 byla upravena i přístupová cesta do skal, jež kolem památníku vede, byly vysázeny lípy a podél cesty umístěny informační tabule.

Restaurace s ubytovnou Chata byla postavena v roce 1926. Předtím zde dole u silnice od roku 1908 stával stánek s občerstvením zvaný "Jenseits" - "Na druhé straně". V jídelnách jsou fragmenty malby znázorňující veselé lovecké výjevy. Obrazy vytvořil věhlasný akademický malíř Franz Gruss /1891 - 1979/. Několik obrazů bylo zrušeno při přestavbě chaty.

Původně Mlýnský rybník Byl vybudován v polovině 18. století jako zásobárna vody pro dva mlýny. Jmenoval se "Mlýnský". Po zrušení mlýnů se rybník v roce 1965 přebudoval na rekreační místo jako náhrada za rybník "Cihlák", který zabrala armáda. Tehdy se vžil dnešní název "Kačák". V sousedství vodní plochy se nachází restaurace stejného jména, ta prošla též řadou změn.

Oblíbené místo pro rekreaci Rybník Cihlák založený již za rytířů z Bünau k hospodářským účelům. Svou rozlohou (cca 4ha) je největší v okolí. Dříve zde poblíž stával hrad Schönstein, zničen ve třicetileté válce. V první polovině minulého století zde panoval čilý ruch, rybník fungoval jako přírodní koupaliště. Jezdilo se po něm na lodičkách, vodních kolech i plachetnicích, byla zde skákací věž, skluzavka a také restaurace s komickým houbičkovým zařízením. Hoteliér Anton Habel zde nabízel také ubytování v dřevěných chatkách. "Letní restaurace" u Cihlářského rybníka byla s celým rekreačním areálem zničena sovětskou armádou v roce 1945.

Vysoká pískovcová věž Která se nacházela na západním konci" Bürschlických stěn" se zřítila 5. prosince 1981. Působením povětrnostních vlivů se položila na svah nad ní a rozlomila se na několik částí. Pád vnímali obyvatelé Tisé jako malé zemětřesení. Věž byla poprvé slezena 24.4.1910 saským lezcem Hansem Neuberem.

U silnice z Tisé do Rájce Na místě dříve zvaném "Schaafschlichte". Novodobý kovaný kříž na pískovcovém soklu. Kříž byl zřízen po roce 1874 z odkazu Wenzela Klementa z Rájce čp. 33 (150 zl. na vybudování kříže, 50 zl. jako udržovací kapitál) – pravděpodobně v místech, kde fundátor nechal za svého života v roce 1873 namalovat obraz Nejsvětější Trojice od malíře Ferdinanda Birnbauma z Jiřetína. Poslední renovace kříže proběhla v roce 1996 (Jan Pokorný, Děčín).

Rekreační osada těsně u hranic 485 m.n.m. Jméno Raiza (Rájec) se datuje již od r. 1186. Ves od roku 1850 patřila k Tisé, byla obývána dělníky z továren na knoflíky v Tisé, lesními dělníky a řemeslníky. Ve vsi se zachovala hrázděná stavení čp. 5, 35, 36, 42, které stát chrání jako kulturní památky. Pravou stranu údolí lemují pískovcové skály. V prostoru osady se nalézají chráněné mokřady. V minulosti byl Rájec dosti velkou vesnicí. Samostatnou částí obce byla dnes již neexistující osada Nové Dvory a poplužní dvůr Hladov. Do osady vede silnice s nově upraveným povrchem hodící se na cyklistiku, jízdu na kolečkových bruslích a skateboarding.

Kamenná kaple, zachycena je na mapách již roku 1715 Jelikož v takto malé obci kostel neměli, zastupovala jej kaple, jež se poprvé objevila na zeměměřických plánech již v roce 1600 naproti hostinci u hranic. Sloužila svému účelu až do roku 1945, potom byli místní obyvatelé odsunuti. Od roku 1951 před ní vedlo oraniště a plot s ostnatým drátem a okolní domy byly zbořeny. Hraniční pásmo bylo zrušeno v roce 1967, kaplička ale byla již vykradená - chyběl obraz Panny Marie a železná vrátka. Až v roce 2001 se započalo s její opravou. V blízkosti kaple v místě, kde stával hostinec "Zur Linde" se nachází dvě vzácné lípy, jejichž odhadované stáří je 250-300 let. Jsou vyhlášeny přírodní památkou.

Památník na horolezce z našeho regionu, kteří zahynuli při horolezeckém sportu Odhalen byl 5. září 2015. Nachází se blízko turistické cesty z Tisé do Ostrova v oblasti zvané "Himmelreich". Každoročně se zde scházejí návštěvníci v době dušičkových svátků na vzpomínkové mši.

Ostrov - Eiland 450 - 455 m.n.m. Osada severně od Tisé. Nalézá se na konci dlouhého údolí "Bielatalu". Ostrov byl již v 16. a 17. století takovou „průmyslovou zónou“ oblasti. Byly zde hamry, kovárny, pily, obilný mlýn, těžil se kámen, obživě sloužily i louky, pole. Formou udělení léna, svobod a povinností byl z našeho dnešního pohledu zabezpečen obchod, ale i daňové povinnosti. V roce 1706 jej rozšířila hraběnka Marie Adelheida z Thunu. Nyní rekreační osada s pěti rybníky. Údolí obklopují pískovcové skály. Přístupná je po silnici nebo po turistické cestě od Turistické chaty. Tato destinace je vyhledávána horolezci, ti zde nalézají velké množství lezeckých cest ve tvrdém pískovci.

Pískovcový kříž s plechovou malovanou siluetou Krista U původní silnice na konci Ostrova byl zbudován na místě zničené kapličky v roce 1819.Vysvěcen byl (spolu s křížem na tzv. Fechtplane) 8. října 1820 a pečovat o jeho stavební stav se zavázala reverzem z 56. 11. 1835 obec Ostrov. Zde je i začátek "Železné cesty".

Pozůstatky po těžbě železné rudy V okolí Ostrova se nachází několik míst, s patrnými pozůstatky po těžbě železné rudy. Cesta sloužila pro dopravu železných výrobků z hamrů v Ostrově, vedla směrem na Rájec, na vrcholku kopce pak odbočila do Saska. Dodnes se zde občas nalézají železné úlomky. Souřadnice - železné cesty, tj kříž kaplička.

Přírodní puklina na státní hranici SRN – ČR U hraničníku 20/15 byla zmiňovaná ve všech historických hraničních protokolech jako významný orientační bod. Je zmiňována již na nejstarší známé mapě okolí Ostrova (Oeder – Zimmermann, 1614 – 1634). Prý kdysi sloužila i jako pašerácký úkryt. V době uzavřeného hraničního pásma se ji pohraničníci snažili zasypat, protože se domnívali, že vede až do Německa. Po zrušení pásma ji horolezci opět zpřístupnili.

Trojice sporných lesů U zemské hranice mezi Rájcem a Sněžníkem se v minulosti nacházela trojice sporných lesů: Grosse Kriegholz (Velký sporný les, též Starý), Das alte Kriegholz, mezi Ostrovem a Rájcem), Kleine Kriegholz (Malý sporný les mezi Ostrovem a Sněžníkem)a Neue Kriegholz (Nový sporný les u Rájce). Roku 1537 byly zmíněny hraničníky - patří mezi ně i balvan (dnes hraniční bod 20/14) s vysekaným křížem a zkříženými mečíky Saského kurfiřtství.

Zázračný omlazující pramen Vlevo od cesty podél hranice směrem do Saska vyvěrá pramen. Jeho voda je prý "zázračná", omlazující. Německý název byl "Zehrbrunn", což volně přeloženo znamená "pramen života". Pramen vyvěrá vedle cesty a voda pochází z podzemí skal nad cestou. Voda z pramene po krátké cestě vtéká do potoka Ostrovská Bělá. Majitelka panství, hraběnka Marie Adelheid z Thunu si nechávala denně přinášet vodu z tohoto pramene.

Poslední dochovaný smírčí kříž Z několika smírčích křížů v okolí zůstal zachován jako jediný u silnice v části Nový Libouchec . Byl zbudován v blízkosti bývalé zájezdní hospody, kde byl údajně zavražděn a okraden potulný mastičkář. Pískovcový klínový kříž má z obou stran vryt letopočet 1626. Údolí se dříve nazývalo "Tyssloch"- Tiská díra. Podél cesty do Tisé se nacházely tři hospody.

Jedna z prvních secesních staveb v okolí Majitel manufaktury na výrobu sametu v Libouchci FriedrichWilhelm Botschen nechal v letech 1899 - 1900 na výšině nad obcí postavit rodinnou hrobku ve formě secesní kaple s věží. Vlastní pohřebiště bylo umístěno v jejím suterénu. Stavba byla dokončena 27. 1. 1900 jako jedna z prvních secesních realizací v okolí. Hrobka byla v minulosti vykradena a poničená. V posledních letech byly provedeny úpravy okolí a stavba se zajistila proti vstupu nežádoucích osob.

Velice zajímavý skalní útvar známý jako Malé a Velké Tiské stěny, které se táhnou nad vesnicí Tisá (západně od Děčína) po celé její délce. Jedná se o skalní město z kvádrových pískovců s četnými…

Kostel svaté Anny v Tisé Kostel sv. Anny se nachází na hlavní silnici v Tisé, vedoucí z Libouchce do Petrovic. Jde o barokní stavbu pocházející z roku 1789. Kostel patří…

Část staré obchodní cesty, která vedla z Rosenthalu přes Sněžník, Ostrov, Rájec do Petrovic. Úsek cesty ze Sněžníku do Rajce byl vydlážděn kameny. Vozila se tudy vytěžená kovová ruda ze štol na…

Pomník padlým ve světové válce Tisá Pomník padlým a pohřešovaným ve světové válce se nachází v obci Tisá nad kostelem sv. Anny při cestě do Tiských stěn. Slavnostní odhalení proběhlo v …

Niva Olšovského potoka je chráněné území poblíž obce Petrovice v okrese Ústí nad Labem. Jedná se o přírodní rezervaci chránící přirozeně meandrující tok Olšovského potoka a na něj navázanou potoční…

Romantické pískovcové skalní město na západním okraji Děčínských stěn, severně od Ústí nad Labem.

Tiské stěny - zapomenuté pohraniční krasové pískovcové skály. Obrazová dokumentace link: https://mihla.rajce.idnes.cz/Zapomenute_pohranici_-_Tiske_steny/